Historie oddílu sahá do roku 1944, kdy mladí náchodští lezci založili při Klubu českých turistů horolezecký oddíl. U zrodu oddílu stáli Vladimír Kršiak (Křanda), Slávek Jirka, Vladimír Škaroupka, Otmar Beneš a další. První výstupy se uskutečnily na Budík, Sluj českých bratří, Sokol, Barrandov a další významné věže v Dolním labyrintu na Ostaši, protože Adršpach, Teplice, dokonce také ostašský Horní labyrint byly v té době zabrány Německem. Často se tenkrát jednalo o prvovýstupy věží.

Po konci války v roce 1945 se již mohlo do velkých skal Ádru a Teplic a Náchoďáci se předháněli s Poličáky o první české výstupy a prvovýstupy v těchto skalních oblastech. Z nejvýznamnějšch počinů to bylo např. přelezení Malého Konšela, legendární, i když z dnešního hlediska ne zcela sportovní prvovýstup na Cukrovarský komín lanovou technikou - omotáním věže lany dokola Jaroslavem Loffelmannem a Vladimírem Samkem, anebo prvovýstup na Eliščinu věž (Miloslav Jirka, Vladimír Škaroupka, Miloslav Tomek).

V následujících letech dochází k dalšímu rozvoji lezení v Náchodě. Byl to především vyhlášený spárař, spoluautor např. Bílé růže na adršpašské Koberce, Prásknutí bičem v Teplicích a mnoha dalších prvovýstupů Láďa Šolc, další výborný spárař Jan Farkaš, skupina lezců "Atleti", kteří dělali krásné prvovýstupy na Křížovém vrchu, Josef Balcar, ale i další Náchoďáci, kteří se v souladu s vývojem pískovcového lezení pouštějí do nejnáročnějších výstupů v Adršpašsko-Teplických skalách, ale i v dalších oblastech.

Do současnosti se v oddíle vystřídali lezci schopní vylézt vážné výstupy ve velkých stěnách, desítky na pískovci, těžké, atletické cesty na vápenci, sedmi a osmitisícovky ve velehorách, ale také mnoho lezců "pohodářů". Dnes se počet členů náchodského oddílu pohybuje mezi dvaceti a třiceti a nabíráme nové členy. Vzhledem k blízkosti pískovových skal Broumovska se většina členů HO Náchod zabývá především lezením na "písku" a někteří také prvovýstupy ve skalách Adršpachu, Teplických skal, Ostaše, Broumovských stěn či polské Hejšoviny.